Omlouvám se, že už jsem dlouho stránku neaktualisoval, ale momentálně nejsem muzikant, nýbrž herec - nechal jsem se ukecat Mílou Frýdlem, organisátorem všeho a všech a spolu s poberounskými ochotníky, jakož i několika profesionály (Petr Jančařík, Jan Rosák, Pavel Vítek, Karel Bláha...) sehráváme po několika českých a moravských pivovarech a zámcích muzikál Postřižiny. Hraju pana De Giorgiho, hasiče a kominíka. Ve filmu tu roli měl Petr Čepek, děkuji tedy prozřetelnosti, že ten film neznám.

Včera jsem se vrátil z vystoupení v Budapešti a musím říci, že jsem byl - v nejlepším smyslu slova - šokován kultivovaností tamního publika. Ačkoli bylo mé vystoupení součástí velké akce s "českým dnem" a při koncertě na nádvoří Musea krásných umění se ve velkém čepoval Budvar, lidé zaujatě poslouchali, tleskali po každé skladbě a vůbec to tedy nevypadalo jako na mnoha podobných akcí u nás. A to nejneuvěřitelnější - lidé si se mnou nahlas zpívali. Že na tom není nic zvláštního? Ovšem - jenže oni si zpívali Bachův menuet, ne Yesterday nebo Škoda lásky. To Rakousko-Uhersko se nemělo zrušit, to byla chyba.