Tak mám novou kytaru. Doposud mi na všechny mé koncerty i nahrávky stačila kytara jediná, ačkoli mnozí mí kolegové se ve výměnách nástrojů/zhusta i na pódiu/ přímo vyžívají. Moje Vilaplana byla /je!/ tak dobrá, že žádného podobného cirkusu nebylo dosud zapotřebí.

Říkal jsem tedy nová kytara - nová ovšem pouze relativně, neboť je to klasicistní nástroj z první třetiny devatenáctého století. Na takové kytary hrávali Sor, Carcassi, Giuliani a další...Vděčím za ni mistru houslařskému panu Václavu Svobodovi, který mi ji nejen věnoval, ale především z někdejší trosky učinil opět funkční nástroj - téměř doslovně pozvedl ji z popela. Oproti moderním kytarám má tato stará vídeňka zcela jiný charakter zvuku a ihned jsem proto začal připravovat nový program: svými kousky přispěli pánové Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, z dalekého Lipska mne laskavě obeslal tamní kantor Tomášské školy, Johann Sebastian Bach....

Předpremiéra proběhne už zanedlouho ve Vokšicích, s celým pořadem začnu jezdit od podzimu.